27. února 2025
Sociální oblast
Sociální služby v České republice čelí dlouhodobě nerovným podmínkám financování a nedostatku kvalifikovaného personálu, zejména zdravotních sester. Tento problém se zásadně dotýká i Charity Česká republika, která poskytuje sociální služby tisícům lidí včetně seniorů, lidí bez domova, rodičům samoživitelům a dalším ohroženým skupinám. Hlavní příčinou nerovnosti je rozdílné financování platů zaměstnanců státních a nestátních organizací, což významně ovlivňuje dostupnost a kvalitu péče.
Z aktuálního průzkumu agentury Ipsos vyplývá, že sociální práce je veřejností vnímána jako psychicky i fyzicky náročná a společensky užitečná, avšak značně podhodnocená. Charita Česká republika, stejně jako další neziskové organizace, dokáže poskytovat služby na srovnatelné úrovni jako státní zařízení, ale musí se vypořádávat s horšími finančními podmínkami, především na úkor nižšího ohodnocení zaměstnanců.
Nestátní organizace jsou klíčovou součástí sociálních služeb
Nestátní neziskové organizace, jako je Charita Česká republika, NADĚJE nebo Armáda spásy, nejsou jen doplňkem státního systému, ale jeho nepostradatelnou součástí. Zajišťují široké spektrum služeb – od domovů pro seniory a azylových domů až po terénní péči a krizovou pomoc. Díky své flexibilitě a dlouholetým zkušenostem často poskytují podporu v regionech nebo skupinám lidí, které by jinak zůstaly bez pomoci.
Podle údajů Platformy 10, která sdružuje největší nestátní poskytovatele sociálních služeb, pomáhají tyto organizace přibližně 195 tisícům klientů ročně. Navzdory této zásadní roli v sociálním systému však nestátní organizace čelí nerovnému financování, které ohrožuje stabilitu jejich služeb.
Nerovné financování ohrožuje dostupnost péče
Zaměstnanci státních zařízení jsou odměňováni platem, který je garantován a financován přímo z veřejných rozpočtů, zatímco zaměstnanci v neziskových organizacích pobírají mzdu, která závisí na dostupnosti dotací a dalších zdrojů financování. Příspěvkové organizace (tedy ty zřizované státem, kraji či obcemi) dostávají finance na platy automaticky ze zákona, zatímco neziskové organizace nikoliv. To znamená, že zaměstnanci Charity, NADĚJE nebo Armády spásy vykonávají stejnou práci jako jejich kolegové ve státních domovech pro seniory, ale za horší finanční podmínky.
Rozdíly v odměňování se nejvíce projevují u zdravotních sester. Ve státním sektoru může být jejich plat až o 15 000 Kč vyšší než v neziskových organizacích, které si tak nemohou dovolit nabídnout konkurenceschopné mzdy. Tento rozdíl omezuje schopnost Charity i dalších poskytovatelů přilákat a udržet kvalifikovaný personál, což ohrožuje dostupnost péče pro nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Nalézt řešení je velkou výzvou. Pokud se financování nezmění, hrozí, že nebude dostatek pracovníků, kteří tak potřebnou a nedoceněnou sociální práci zajistí. Bez nich sociální služby nemohou fungovat,
upozorňuje Iva Kuchyňková, manažerka pro sociální oblast Charity Česká republika.
Proč nelze platy dotovat jen z darů a sbírek?
Neziskové organizace, včetně Charity, získávají část financí z darů a veřejných sbírek. Tyto prostředky však jsou primárně určeny na přímou pomoc lidem v nouzi – například na potravinovou a materiální pomoc, financování azylových domů nebo podporu seniorů a rodin v tísni. Mohou se v omezeném rozsahu využít i na mzdy, pokud přímo souvisí s poskytováním pomoci lidem v nouzi nebo realizací konkrétních projektů.
Platy zaměstnanců v sociálních službách jsou dlouhodobým závazkem, který zajišťuje kvalitu poskytované péče. To však vyžaduje stabilní a předvídatelné financování. Spoléhat na nestálé příjmy ze sbírek by proto nebylo udržitelné. Je nezbytné, aby stát nastavil rovné podmínky financování sociálních služeb bez ohledu na jejich zřizovatele.
Potřeba systémové změny
Vedle personálních problémů čelí neziskové organizace také obtížím při financování provozu a obnovy základního vybavení. Oproti státním zařízením se obnova vybavení, jako jsou lůžka, matrace či kuchyňské linky, děje mnohem pomaleji, což ovlivňuje komfort klientů i pracovní podmínky zaměstnanců.
Podle výsledků průzkumu Ipsos většina veřejnosti (55 %) považuje nízké finanční ohodnocení pracovníků v sociálních službách za riziko pro stabilitu celého systému. Více než dvě třetiny respondentů zároveň souhlasí, že stát by měl sociální práci více podporovat.
Charita Česká republika proto společně s dalšími poskytovateli sociálních služeb apeluje na spravedlivější financování, které zajistí rovné podmínky pro všechny organizace – bez ohledu na jejich zřizovatele, a připojuje se ke kampani Stejná odměna, která usiluje o odstranění nerovností v odměňovaní zaměstnanců v sociálních službách.
